Pytláctví – hlavní hrozba pro rysí populaci
Je název besedy z (cyklu Zelených úterků) s Terezou Minárikovou. Beseda se uskuteční 16. 4. 2024 od 17:30 v Českých Budějovicích v kulturním klubu Horká vana (Česká 266/13). Akci pořádá sdružení Calla. Srdečně zveme a sejdeme se tam!
Odkaz na fb událost se nachází tady.
Novohradské hory jsou domovem jedné z nejvzácnějších šelem u nás. I když domovem dost nebezpečným. Podle výzkumné pracovnice organizace Alka Wildlife Terezy Minárikové, která šelmy na Novohradsku dlouhodobě monitoruje, žije rys ostrovid v Česku stabilně jen na dvou místech. V Beskydech a v širším pásu Šumavy a Pošumaví včetně Novohradských hor. V Novohradkách ale vydrží jeden rys v průměru pouhé dva roky, pak záhadně zmizí. Existují vážná podezření, že za to může ilegální pytlačení.
Rys ostrovid je vrcholový predátor. Jeho ekosystémovou rolí je regulace zejména spárkaté a vysoké lesní zvěře. Žádný vrcholový predátor se z podstaty nemůže přemnožit, na rozdíl od býložravé lesní zvěře, která nadělá podle odborných studií jen na českých lesích za rok škody mezi 4 až 10 miliardami Kč. Rys si hledá neobsazené teritorium, a pokud mu to konkurenční vztahy (zejména s člověkem) dovolí, vydrží na svém území i celý život.
Teritoria rysů jsou obrovská. Kočky obhospodaří v průměru 250 km² a kocouři i dvakrát tolik. Česko-bavorsko-rakouská populace se rozpíná od Norimberku přes Linec, celou Šumavu právě po Novohradské hory. Zde ale nastávají komplikace. Konkrétní jedinci s teritoriem v jádrovém území Národního parku Šumava jsou monitorováni i víc jak třináct let. Na Novohradsku ale zatím nevydržela ani jedna rysí rodina.
„V okrajových oblastech, jako jsou Novohradské hory, nám vydrží jeden rys dva roky. Od roku 2013, kdy organizace Alka Wildlife začala rysy monitorovat, zmizeli z Novohradských hor všichni, kteří se tam objevili. Během našeho sledování se tam vyskytlo minimálně osm rodin, sedm z nich je mrtvých. V současnosti je tam mladá kočka Laura, která přišla z Rakouska asi před dvěma lety a starý rakouský kocour Milo. Uvidíme, jak dlouho tam vydrží,“ říká v podcastu Podhoubí Tereza Mináriková. Novohradky jsou přitom pro rysa v podstatě ideálním biotopem včetně skalních útvarů, jak je známe třeba z Kamence, na které rysi rádi značkují.
Pytlačení rysa ostrovida je vzhledem k jeho statusu zvláště chráněného druhu trestným činem. Kriminalita spojená s volně žijícími druhy je v Česku bohužel bagatelizována jak na úrovni vyšetřování, tak trestů a neexistuje ani speciální útvar policie, který by se těmito případy zabýval. I tak se občas podaří vystopovat síť lovců, pašeráků a preparátorů, jako například při tzv. Operaci Lovec. Stálo by za to podobnou akci zaměřit na Novohradsko?
Celou epizodu podcastu Podhoubí o rysovi s Terezou Minárikovou si poslechněte zde.
Portál Hnutí DUHA šelmy.cz letos na jaře vydal velmi dobrou on-line publikaci, která na malém prostoru shrnuje důležitá fakta a uvádí věci na pravou míru. Je možné ji zdarma získat tady.
Mapa rozšíření tzv. šumavské neboli česko-bavorsko-rakouské rysí populace v rysích letech 2017-2019. Tmavě vyznačené kvadráty (10 x 10km) byly pozitivní ve všech 3 letech monitoringu, světlé kvadráty jen jeden (žlutě) nebo dva roky (oranžová) (rysí rok začíná na rozdíl od kalendářního 1.května).
Zdroj: Belotti E. a kol. (2023): Lynx Monitoring Report for the Bohemian-Bavarian-Austrian Lynx Population in 2019/2020.
Zdroj obrázků: ALKA Wildlife; https://www.alkawildlife.eu/zajmove-druhy/rys-ostrovid, https://fb.watch/roT7Xun7Ob/
Od 8. 3. 2024 začala pro spolek Krajina Novohradska pracovat na pozici ředitelky Hana Bernardová. Seznamte se s ní v krátkém medailonku.
Hana Bernardová vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu a postgraduální program Economics for Transition na Schumacher College v Anglii. Pracovala osm let v oblasti územního plánování. V současné době spolupracuje s Nadací Pro půdu, jejímž cílem je zdravá, živá a úrodná půda a podpora drobných ekologických zemědělců. Zabývá se udržitelnými způsoby života, podporuje místní ekonomiku a šetrný vztah lidí k půdě. Přeložila knihy Krásnější svět je možný, naše srdce to ví od Charlese Eisensteina a Aktivní naděje od Joanny Macyové a Chrise Johnstona. Miluje přírodu, zahradničení a muzicírování. Novohradské hory má na dohled ze Slepičích hor.
Koncem loňského roku došlo k důležitému kompromisu ohledně hospodaření na několika přírodně cenných vodních plochách v Novohradských horách a v podhůří. Správce rybníků a dvou horských klauzur Rybářství Nové Hrady vyšel vstříc spolku Krajina Novohradska a spolku Calla, který připomínkoval žádost rybářů u odboru životního prostředí v Trhových Svinech o povolení užití závadných látek.
„Ve vodohospodářské praxi se obecně jedná hlavně o fosfor a dusík. Množství organických látek se přidává v podobě chlévské mrvy, která tak stimuluje růst mikroorganismů a zooplanktonu,“ říká prof. Karel Šimek z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Chtěli byste nové články dostávat do e-mailu?
Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Na základě připomínek spřáteleného spolku Calla jsou ze žádosti zcela vyňaty tři klíčové vodní plochy se specifickou krajinnou i ekologickou hodnotou: Zlatá Ktiš, Veverský rybník a rašelinný rybník Xerr. U dalších téměř dvou desítek rybníků zahrnutých v dokumentu nebude žádáno o povolení vkládání hnojiv označovaných jako NPK a kejda. K podpoře rozvoje zooplanktonu bude podle Rybářství Nové Hrady využívána pouze chlévská mrva.
Jde o důležitý precedent vzájemného dialogu a propojení zájmů hospodářů, ekologů i místních obyvatel. Kompromis je důležitý s ohledem na eutrofizaci neboli neúměrné zvyšování úživnosti vody. Na vodních plochách bohatě dotovaných živinami, a především fosforem, dochází k masivnímu rozvoji populací řas a sinic, což posléze přináší významné změny v druhovém složení jak planktonu, tak i ryb.
Význam rybníků, zejména v oblasti Přírodního parku Novohradské hory, se nerovná pouze tržní váze ryb. V horských a rašelinných oblastech jsou na živiny chudé rybníky a nádrže domovem vzácných a specializovaných druhů, které byly jinde vytlačeny řízenou eutrofizací prováděnou rybáři.
Hospodaření v rybnících je zásadní také s ohledem na kvalitu pitné vody. Velká část vody z Novohradských hor se sbírá v Římovské přehradě – hlavním zdroji pitné vody pro České Budějovice i víc jak polovinu Jihočeského kraje. Kvalita vody v Novohradkách má tak zásadní význam pro hustě osídlené oblasti v nížinách.
Koncem loňského roku došlo k důležitému kompromisu ohledně hospodaření na několika přírodně cenných vodních plochách v Novohradských horách a v podhůří. Správce rybníků a dvou horských klauzur Rybářství Nové Hrady vyšel vstříc spolku Krajina Novohradska a spolku Calla, který připomínkoval žádost rybářů u odboru životního prostředí v Trhových Svinech o povolení užití závadných látek.
„Ve vodohospodářské praxi se obecně jedná hlavně o fosfor a dusík. Množství organických látek se přidává v podobě chlévské mrvy, která tak stimuluje růst mikroorganismů a zooplanktonu,“ říká prof. Karel Šimek z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Na základě připomínek spřáteleného spolku Calla jsou ze žádosti zcela vyňaty tři klíčové vodní plochy se specifickou krajinnou i ekologickou hodnotou: Zlatá Ktiš, Veverský rybník a rašelinný rybník Xerr. U dalších téměř dvou desítek rybníků zahrnutých v dokumentu nebude žádáno o povolení vkládání hnojiv označovaných jako NPK a kejda. K podpoře rozvoje zooplanktonu bude podle Rybářství Nové Hrady využívána pouze chlévská mrva.
Jde o důležitý precedent vzájemného dialogu a propojení zájmů hospodářů, ekologů i místních obyvatel. Kompromis je důležitý s ohledem na eutrofizaci neboli neúměrné zvyšování úživnosti vody. Na vodních plochách bohatě dotovaných živinami, a především fosforem, dochází k masivnímu rozvoji populací řas a sinic, což posléze přináší významné změny v druhovém složení jak planktonu, tak i ryb.
Význam rybníků, zejména v oblasti Přírodního parku Novohradské hory, se nerovná pouze tržní váze ryb. V horských a rašelinných oblastech jsou na živiny chudé rybníky a nádrže domovem vzácných a specializovaných druhů, které byly jinde vytlačeny řízenou eutrofizací prováděnou rybáři.
Hospodaření v rybnících je zásadní také s ohledem na kvalitu pitné vody. Velká část vody z Novohradských hor se sbírá v Římovské přehradě – hlavním zdroji pitné vody pro České Budějovice i víc jak polovinu Jihočeského kraje. Kvalita vody v Novohradkách má tak zásadní význam pro hustě osídlené oblasti v nížinách.
16 h Koncert pro krajinu
Tomáš Růža, handpan – netradiční hudební nástroj, který rozzáří nejen Vaše srdce
Poté u ohně do 19 h
Povídání o ochraně přírody a krajiny Novohradských hor nejen se spolkem Krajina Novohradska.
S sebou si vezměte něco na opékání a na sezení v kapli i u ohně.
Vstupné dobrovolné
Podpořeno z grantového programu České spořitelny Dokážeme víc, ve spolupráci s Nadací Via.
Vyplněním formuláře, který níže vidíte v náhledu, můžete vyjádřit svou podporu Novohradským horám.
Pohoří na Šumavě a přilehlé osady obývalo na začátku 20. století přes 1200 obyvatel. Kdysi tu bývaly sklárny, později vesnice s prosperujícími živnostmi, obchody, hostinci, pivovarem, mlýny, školou. Na polích se pěstovalo obilí i zelí a mák.
Exkurze povede po stopách někdejšího života krajinou dnes již zaniklých obcí (Pavlína, Schwarzviertel, Šance, Berau) pod Kamnecem, nejvyšší horou Novohradských hor na české straně.
Trasa cca 12 km povede převážně po lesních cestách, ale také mimo ně. Doporučujeme vodě odolnou obuv.
Začátek: 13. května v 10 h, parkoviště v Pohoří na Šumavě (48.6046122N, 14.7016750E)
Konec: kolem 16 h tamtéž
Doprava vlastní.
S sebou: jídlo a pití na celý den, pevnou obuv, oblečení dle počasí.
Průvodci: Michaela Vlčková, Aleš Kuz, Krajina Novohradska z.s.
Vstupné: 300 Kč
děti zdarma
psi pouze po předchozí domluvě
Více info:
michaela.vlckova@krajinanovohradska.cz
tel.608 072 506
Podílíme se na vyjádření Biologického centra AVČR k návrhu plánu péče na období 2023—2032 pro přírodní památku Pohoří na Šumavě, a také na petici požadující zahrnutí Jiřické nádrže tohoto návrhu chráněného území zamezující Komerční rybolov, který devastuje ohrožené druhy v srdci Novohradských hor. Petici můžete podepsat do 15.5. v listinné podobě nebo elektronicky.
23. února 2023, od 18 do 20 hodin vás zveme do Spolkového domu v Nových Hradech na přednášku RNDr. Martina Haise Ph.D.
